Anastasia Borovyk

Ahoj. Jmenuji se Anastasia Borovyk, je mi 25 let. Jsem z Ukrajiny. Poslední rok mého života obrátil všechno vzhůru nohama. V mé zemi vypukla totální válka, Rusko zaútočilo na Ukrajinu a to vše změnilo. Vystudovala jsem na vysoké škole grafický design. Pracovala jsem jako designérka v obchodní společnosti. Provdala se a porodila syna. Snili jsme o klidném rodinném životě v našem domě. Pak se to stalo. Kvůli touze Ukrajiny rozvíjet se, stát se progresivnější a díky touze po evropské rodině začalo Rusko vojensky operovat na celém území Ukrajiny. Říkají tomu osvobozenecká válka. Říkají, že nás zachraňují před nacionalisty. V den totální invaze jsme žili v Kyjevě, a protože jsme se báli obsazení Rusy, utekli jsme na západní část Ukrajiny a pak do České republiky. Tohle jsme vůbec neplánovali. Postupem času vyvstala potřeba bydlení a práce. Potkala jsem úžasnou zachránkyni Mariolu z Petrklíč help, která mě seznámila s možností dobrovolnictví. Nikdy předtím jsem dobrovolníka nedělala. V této situaci se dobrovolnictví stalo spásou nejen pro mě, ale i pro mou rodinu. Ve své zemi jsem byla úspěšnou disignerkou, ale když jsem se ocitla v cizí zemi, narazila jsem na jazykovou bariéru, kvůli které jsem nemohla chodit do běžného zaměstnání, a vzhledem k tomu, že mám malé dítě , nemohla jsem jít pracovat jinam na plný úvazek. Dobrovolnictví je o pomoci druhým, ale v mém případě pomohlo mně. Podařilo se mi najít dobrovolnickou práci. Pomohlo mi socializovat se v cizí zemi, dalo mi spoustu nových známostí a setkání a také mimořádné množství zajímavých pracovních zkušeností.